Začátek prohlídky je v zábavním parku, takže dále ve výkladu postupujeme ve směru hodinových ručiček. V zábavním parku je velké množství figurek, z nichž nejzajímavější jsou klauni, polykač ohně a mečů, cvičené opičky, chodci na chůdách… Ve městě se po chodnících prohání děti na koloběžkách, dospělí na kolech. Zmrzlinář nabízí zmrzlinu za směšnou cenu 100 Kč, blázen.

Tržnice je plná lidí nakupujících mrkev, brambory, jahody a jiné laskominy (jsou určitě levnější než zmrzlina bláznivého zmrzlináře). Na oběd můžete zajít do občerstvení U Topinky nebo do hospody U Ichtyla. Po vydatném obědě je nasnadě návštěva sekáče (hned vedle hospody) nebo keramiky, jejíž vedoucí František Hrneček vás rád obslouží. K večeři Vám chutné pečivo nabídne pekařství Rohlíček - rohlíčky jsou dnes obzvláště vypečené. Bouřlivý večer zažijete v baru U Karla nebo ve vinárně Grácie. V případě nevolnosti nebo vyčerpání vás rádi ošetří v moderní nemocnici se špičkovým personálem (většinou se jedná o samouky). Za ošetření v nemocnici se nic neplatí, neboť pokud se dožijete rána, stanete se maskotem nemocnice.

Naproti nemocnice probíhá svatební obřad. Naše dvě cukrující hrdličky si své ano řekly po velmi dlouhé známosti, celých 14 dnů. (Nečekejte, že Vás pozvou na svatební hostinu — U Topinky je totiž narváno). Své děti můžete zapsat do špičkově vybavené žluté školy na jejímž pozemku se nachází tenisový kurt, na kterém právě probíhá turnaj O Pohár šíleného tenisty. Pokud byste u tenisu zestárli, můžete své nebohé tělo složit v penzionu pro seniory — zelená budova s krásným výhledem na kouřící lokomotivy, hmmm a ten čistý vzduch . . .

Z výšin městečka se přesuneme k osobnímu nádraží i s jeho zaplněnými nástupišti, na kterých probíhá celá řada zajímavostí. Úplně nalevo je vedena žhavá diskuse pankáčů a skinheadů za asistence policie (nesmí chybět dav čumilů a někteří jsou dokonce vybaveni i fotoaparáty — to je hrozný co si ti lidi dnes vyfotí). Snad policie uklidní davy dřív než poteče krev — úklidové čety v rámci ušetření financí byly propuštěny a já krev nesnáším. Hlouček děvčat stojících opodál konflikt nikterak nezajímá a zabývají se tlacháním o oblečení. Pánové na lavičkách bedlivě naslouchají svému předákovi, který chystá stávku za delší pracovní týden (Žeby osm dnů? Už mu to asi leze na mozek a skončí i s bláznivým zmrzlinářem u docenta Chocholouška). To skauti, kteří se sbíhají na poslední chvíli k vlaku, mají úplně jiné starosti. Chtějí najít místo, kde si budou užívat nerušené svobody.

Stávka u autorizovaného prodejce vozů MERCEDES–BENZ začíná nabírat pořádných obrátek. Kromě výlohy, do které brzy přiletí dlažební kostka, to vypadá na pěknou bitku s příslušníky Světové policie. Jsou to pěkně drsní hoši, neboť každý večer tvrdě trénují v hospodě U Ichtyla. Obzvláště jeden ze stávkujících se nemůže dočkat až se pořádně popere. Myslím, že ať se stane cokoli, požadavky stávkujících na odchod do důchodu ve 30 letech nebo 120 dnů placené dovolené stejně nebudou vyslyšeny. Televizní věž tyčící se nad nákladním nádražím dodává televizní signál v podobě 67 programů celému Modelovému Světu — samozřejmě zdarma. Na vrcholu televizní věže je umístěna kavárna, ve které s hlavou v oblacích máte nádherný výhled od města až po zasněžené vrcholky hor vzpínajících se v dálce.

Přes radnici s Městským hasičským záchranným sborem a nákladním nádraží se dostáváme do výrobní zóny. Za povšimnutí stojí Kovovýroba Karas a syn založena roku 1912 a dodnes, světe div se, výborně prosperující (jedná se v současnosti o malý zázrak). Opravna automobilů nacházející se v těsném sousedství si na práci také nemůže stěžovat — konkurenci už zničila a teď si mastí kapsu. Poklidným podnikem, aspoň se tak tváří, jsou Dřevařské závody, kde zároveň probíhá výroba nábytku — zásobují kompletně celý parlament. Dřevo si berou z nedalekého lesa pod hradem a slibují, že za každý velký strom zasadí deset malých. Hajný je asi velká naivka, že jim věří. Stádo oveček čítající asi 70 kousků včetně jedné ovce černé, les vůbec nezajímá a tak v klidu spásají čerstvou zelenou travičku. Bačův stoický klid nenaruší ani nedaleko projíždějící náklaďák se dřevem a v klidu dožvýkává svůj chleba s tvarohem — svačinka chudá, leč výživná.

Nahoře ve zřícenině si místní strašidlo, Potrhlá Berta, připravuje večerní vystoupení. Není sice už úplně fit, ono taky ve 350 letech se není čemu divit, ale na pobavení turistů to stačí. Její seschlé hnáty postraší už jen batole. Kromě v poklidu se pasoucích oveček můžete spatřit i stádo krav, v němž se nachází i dva opravdové unikáty. Kráva s fialovými fleky tzv. MILKA a Světová rarita, kráva s červenými fleky, tzv. MARLBORKA (už nevědí, kam by ty prachy narvali). Prosíme návštěvníky, aby nám zvířata nekrmili. Předem děkujeme.

Naši těžce pracující obyvatelé si zasloužené chvíle volna užívají u řeky v kempu U Seschlé vochomůrky. Nic jim neschází, piva i párků je dostatek — někdy více či méně zelených, takže je večer o zábavu postaráno. Mladý kytarista vyznává svou nehynoucí lásku mladé dívce vystupující z vody po osvěžující koupeli (je to k neuvěření, ale ona je úplně nahá). No není divu, o kus dál si totiž spolek místních nudistů otevřel nudistickou pláž přístupnou úplně každému.

Vysloužilý mořský vlk si zařídil půjčovnu lodiček s příznačným názvem U Ponorky. Zákazníci se jen hrnou. Není totiž nad romantickou projížďku na třpytící se hladině pod blankytně modrou letní oblohou. Klidný pohodový den jen kazí zásah profesionálních potápěčů, kteří byli přivoláni k utopenci pod železničním viaduktem — čest jeho památce. Podrobnosti o tragédii se obyvatelé Modelového světa dočtou v zítřejším vydání deníku Bláznivý svět.

Do osobního nádraží na úpatí Magnetové hory Vás doveze osobní vlak ze železniční zastávky u kempu nebo můžete použít místní silniční komunikaci, jejíž maximální stoupání činí celých 18 %. Nadšené extrémní lyžaře a snowboardisty na vrchol Magnetové hory (vrchol ve výšce 3,2 m nad zemí) dopraví kabinková lanovka, která jezdí každé čtyři minuty. Provozovatel lanové dráhy pořádá také kurzy večerního a nočního lyžování při svíčkách. Ta romantika!!!